Během čtyřiadvaceti hodin jsme se zrychleně přesunuli do Chiang Mai (trajektem a autobusem na vlakové nádraží v Bangkoku - 500THB/osobu, vlakem do Chiang Mai - 800THB/osobu). Na nádraží jsme si připlatili a na sever se přesouvali nočním vlakem v lůžkovém vagónu. S námi cestovali skoro výlučně cizinci, a možná proto se mi zdál vlak tak luxusní. Na druhou stranu v Čechách jsme v lůžkovém vagonu nikdy nejela, nejdál jsem totiž byla v Brně. Ale ten náš místní vlak byl minimálně srovnatelný s vlaky Českých drah a na dvanáctihodinové cestě měl jen hodinu a půl zpoždění. Pohoda.
|
|
|
|
Do Chiang Mai, krásného města na severu Thajska, kde se snoubí moderní mrakodrapy a historické opevnění, jsme dorazili v dopoledních hodinách. Ignorovali jsme nabídky všech taxikářů a došli pěšky až do centra. Říkáme tomu pracovně "zažít město jinak". Po navštívení asi osmi hotelů a hostelů, z nichž v minimálně třech jsme neměli ani na to, abychom se tam vyčůrali, jsme v zapadlé uličce objevili Sarah guest house(350THB/noc), oázu klidu a výborných snídaní.
Další den ráno si L., kterému už pomalu přestávají stačit tři lehká jídla denně, dal palačinky, a tak jsme mohli podniknout něco akčního. Půjčili jsme si skútra (200THB/den), rychle si museli zvyknout na absenci dopravních pravidel a řízení vlevo a dojeli jsme přes celé město kousek za místní ZOO, kde jsme skútra nechali a ocitli se v krásné přírodě. Vybrali jsme si super výšlap, jehož cílem byl chrám Doi Suthep tyčící se nad městem. Cesta byla celou dobu jen do kopce, občas jsme museli lézt po čtyřech a oběma nám dala zabrat. Píšu to proto, že na cestě dolů jsme v opačném směru potkali cizince, který vedl kolo. Uniklo mi tiché "vaau", na které on reagoval informací, že vzít si s sebou kolo nebyl jeho nejlepší nápad v životě, ale teď už to nějak dojde :-). V chrámu jsme se nadýchali čistého a budhismem prodchnutého vzduchu.
|
|
|
|
L. měl od přechozího dne spadeno na vyhlášený noční trh a jeho četná lákadla v podobě těch nejvybranějších lahůdek (zkrátka byl hladovej jako prase - poznámka L.). Po skoro třech týdnech úžasného, ale pro L. už všedního jídla, jsme si objednali zeleninové jarní rolky a grilovaná žebra. Objektivně musím uznat, že jsme sice ten den přesáhli náš denní rozpočet tisíc báthů, ale stálo to za to.
Ubytování bylo volné jen dva dny, a protože se náš plánovaný meditační kurz přesunul na duben, rozhodli jsme se pro odjezd do Chiang Rai, menšího města v blízkosti hranic s Laosem.
