Po drahé a turisticky okupované Cartageně se pro nás stal Medellín balzámem na duši. Druhé největší město Kolumbie je rychle rostoucí, moderní a integrovanou dopravou protkanná Mekka obchodu a podnikání. V naší galerii se můžete podívat na fotky z lanovky, poctivě jsme se snažili zvěčnit co nejvíc z úžasného Medellínu, ale náš objektiv byl schopen pojmout jen přibližně desetinu rozlohy celého města. Město se rozprostírá v ohromném údolí, zástavba cihlových domů se táhne až na vrcholky okolních hor a obrovské množství obyvatel se každé ráno dopravuje do centra za prací a večer zpět do svých domovů, takže je důležité vybrat si k pohybu dopravními prostředky tu správnou dobu. V dopravních prostředcích všeho druhu (metro, tramvaj, lanovky i autobusy) jsme se zorientovali záhy po příjezdu a rychle pochopili, že všudypřítomní policisté dělají z Medellínu bezpečné místo pro život i krátkou návštěvu. Za posledních dvacet let se vedení města velmi snaží (zapomenout na éru Pabla Escobara, protože obyvatelům Medellínu přinesl více zkázy než užitku) o propojení všech částí města a snadné dosažení pracovních možností i obyvateli z těch nejchudších částí, aby je přešla chuť na přepadávání turistů. Dost dobře to funguje, protože na ulici nás jen oslovovali s prosbou o peníze uprchlíci z Venezuely (kterých je v Kolumbii pár miliónů a z našich zkušeností to vypadá jako humanitární krize), nebo jsme se o domnělém nebezpečí dozvěděli až ex post, což nás záhy přestalo trápit.
Při výletu do místního národního parku Arví jsme nepovažovali za důležité zaplatit za průvodce, protože v jehličnatém lese podobném tomu v Hýskově se nám přece nemohlo nic stát. Na část cesty jsme se dali dohromady se dvěmi výletníky z Medellínu, kteří nás zkratkou dovedli zpět k lanovce vedoucí do města. Až při návratu do areálu lanovky si jeden z našich nových známých vyndal nůž z kapsy a zastrčil do batohu s informací, že teď nám už nic nehrozí. Teprve v tu chvíli nám došlo, že placení průvodci tu nejsou od toho, aby nás vlastním tělem bránili před útokem divokých šelem nebo podávali čaj z koky při horské nemoci ve výšce 2 300 m. n. m., ale aby demotivovali případné zloduchy od jejich záměru loupit. Bohužel ve španělštině ještě neovláváme podmínkové věty a moje chabá otázka: "Když lidi kradou, ty použiješ nůž?" nás ke správné odpovědi, zda by náš společník byl případně schopen nůž použít, také nepřiblížila. Vlastně možná naštěstí.
Každopádně tahle historka společně s cennými radami amerického důchodce žijícího už několik let v Medellínu ("držte si pořádně mobil při focení na veřejných místech, neshánějte prostitutky ani drogy, přitom lidé obvykle končívají mrtví," případně " když mi někdo ukradne sto tisíc pesos, rád dám nejbližšímu policistovi dvě stě tisíc, aby se postaral o jeho doživotní invaliditu") nám opět stanovila jasné bezpečnostní mantinely a hrála významnou roli při našem zážitku v Quitu (již brzy na našem webu).
Kromě ne/bezpečných zážitků jsme stihli navštívit krásnou botanickou zahradu bez skleníků, protože kousek od rovníku rostlinám nemusíte vyvtářet žádné speciální podmínky k přežití. Počasí v Medellínu je totiž ideální nejen pro spoustu květeny, ale i pro nás. Ve dvou tisících metrech je teplota kolem dvaceti stupňů ideální pro průzkum celého města i blízkého okolí, občas jsme na sobě dokonce museli mít dlouhé kalhoty a mikiny, což byla příjemná změna oproti přímořským oblastem a nečekané překvapení vzhledem k tomu, že se stále víc blížíme k rovníku.
Kromě rychlého občerstvení mají Medellíňané, ostatně jako všichni Jihoameričani, v oblibě obrovské množství sladkého jídla, což se projevuje množstvím pekáren a cukráren, které jsou plné dortů, zákusků, sladkého pečiva a hostů v kteroukoli denní dobu. My jsme nechtěli znovu podlehnout vysokohorské nemoci, takže jsme rádi ochutnávali zmrzliny všech známých i neznámých příchutí a bylo nám báječně.
Comments
Ahoj lidi,…
Ahoj lidi,
zase se nestačím divit, ty neuvěřitelně krásné fotky přírody i zajímavosti architektury a všedního života města,
k tomu s přitažlivou lehkostí napsané vyprávění o vašich zážitcích je pro mě takové pohlazení po duši a příjemné vytržení
z každodenních obyčejných starostí, že už se těším na další zprávy z vašich toulek exotikou.
Zkrátka díky, že jste!
Držím vám palce, abyste i nadále měli na svých cestách jen samá pozitiva.
Jana