Na Filipínách musí mít člověk dost času na všechno, co dělá - jízdu na motorce po přeplněném centru města, při objednávání jídla v turistické restauraci i při čekání na zpožděné letadlo. Jedno takové nás mělo dopravit na Palawan, další ostrovní zastávku na naší cestě. Nakonec jsme o několik hodin později, než bylo původně v plánu, dorazili, odbyli si klasické odmítací kolečko s taxikáři a jeden moc hodný nás odvezl do velmi příjemného ubytování v hlavním městě Puerto Princesa.

Horské město Banaue se nachází na severu ostrova Luzon, největšího ostrova celých Filipín. Banaue je jako Račice podle Jirky Krupičky, nic moc tam vlastně není, ale výhled - ten je dechberoucí! Lákadlem turistů z Filipín i odjinud jsou rýžové terasy rozeseté po okolních kopcích a zapsané na seznamu UNESCO. My jsme se vydali na dvoudenní výlet s místním průvodcem Fredem do okolní neprostupné přírody, kam nevedou žádné silnice, ale k našemu velkému překvapení tu mají elektřinu i WiFi. I přesto tu život není žádný med.

Výlet na Filipíny a do Indonésie je naše třetí velká společná cesta. Do naší první cílové destinace jsme se rezervovaně těšili, ovšem ještě než jsme se začali vyrovnávat s rozdílnou asijskou kulturou a naším svérázným stylem cestování, čekal nás luxus v podobě dvou letadel a domovského letiště v Doha společnosti Quatar Airways.